ZČ HB Svízel Přítula

Seznam písniček, které zazněly na Zpívacím maratonu 2011

Wed, 02 Mar 2011 10:53:44 +0100

Seznam písniček, které zazněly na Zpívacím maratonu 2011:

Některé z nich možná i dvakrát, třikrát…

Fotky ze Zpívacího maratonu 2011 od Kawi.

Wed, 02 Mar 2011 10:50:33 +0100

Fotky ze Zpívacího maratonu 2011 od Kawi.

Fotky ze Zpívacího maratonu 2011 od Petra Neveselého

Wed, 02 Mar 2011 10:40:06 +0100

Fotky ze Zpívacího maratonu 2011 od Petra Neveselého

Zpívací maraton 2011 - fotky od Terky

Wed, 02 Mar 2011 10:19:26 +0100

Zpívací maraton 2011 - fotky od Terky

Aby fotek nebylo málo, hlásí se na počátku prázdnin proběhlý...

Tue, 27 Jul 2010 22:35:00 +0200

Aby fotek nebylo málo, hlásí se na počátku prázdnin proběhlý cyklopuťák “Krajem krásných hřebců” ještě jednou, tentokrát ve formě Elvírových a Strejdových fotek. Krásných, a to zejména tehdy, když je zachycována dámská část výpravy. Nebo krajina (povšimněte si prosím, že je taktéž rodu ženského).

Elvíra mi dnes připomněl, že bych sem měl konečně přidat jeho...

Sun, 25 Jul 2010 00:22:03 +0200

Elvíra mi dnes připomněl, že bych sem měl konečně přidat jeho fotky z druhé jarní svízelí víkendovky (povšimněte si té aktivity!), jež nesla název Vyhánění oveček a pořádali ji Slávek s Káťou ve svém útulném obydlí na Hajdových pasekách. Což je pravda a pravidelným čtenářům tohoto virtuálního plátku se tímto hluboce omlouvám :-)

S letním pozdravem,

Milhaus

Krajem krásných hřebců - 2.-6.7. 2010

Thu, 08 Jul 2010 14:26:00 +0200

Cykloputování roku 2010 je za námi a nezbývá, než vzpomínat na všechna ta krásná místa, kterými jsme celé ty čtyři dny a kousek projížděli. Následující přehled je pouze lehce okomentovanou verzí přehledu, který mi poslala Luďka, za což jí patří velký dík. Kromě ní se k Milhausovi letos připojili Elvíra, Hanka a Petr Strejček. Milhaus se už předem rozhodl, že tohle bude poslední jím pořádaný ročník, a proto taky ostatním často připomínal, že se těší, co pro něj ostatní příští léto vymyslí.

Díky fotografům Elvírovi a Petrovi se tu snad časem objeví fotky či prezentace z nich.

Připomenout je nutno rovněž putování druhé, rovněž pětičlenné skupinky ve stejném termínu. Ta se vydala z Jindřichova Hradce a vedena Markétkou poznávala krásy okolí Mordyje.

Pátek 2.7.

Opuštěné žamberské nádraží na nejvyšším bodě tratě - Wilkommen in Sudeten! Rozhledna a kaplička nad městem. Neplánované prohlídka města díky špatným odbočením. Veselá cesta Kunvaldem - rodištěm Jednoty Bratrské. Zapadající Slunce nad krásnou krajinou a podezřívavě na nás hledící sedláci. Neminutá odbočka k lesu. Milhaus s Elvírou se dohadují o místu ke spaní - nakonec zvolena Elvírova varianta, neb na Milhausem zvoleném místě bylo nevoňavo. Vaření čaje na ohni. Luďka přijíždí a míjí naše tábořiště, protože Milhaus omylem udal špatné místo na mapě. Milhaus se diví, kde L. je a telefonuje. Luďka přijíždí zpět po cestě obklopena světluškami a popisuje své lapálie. Jsme šťastni, že jsme konečně všichni. Popíjíme čaj, zpíváme a Milhaus čte Zapadlé Vlastence 1932. Má fenomenální úspěch - Elvíra nechápe a nudí se a Petr pro jistotu rovnou usíná. Spíme pod širákem - jako ostatně pokaždé. Tedy kromě samostatné jednotky Elvíry.

Sobota 3.7.

Milhaus budí jakousi pankovou vypalovačkou, Elvíra je nadšen a radostně vylézá ze stanu ;-) Vaříme na plynu. Vyjíždíme do Rokytnice v Orlických horách a po nákupu a svačině pořád dál do hor. Cestou bere Milhaus vodu a Elvíra je naštvaný, že se nedostalo i na něj. V kopci začíná Elvírovi ucházet ventilek - montujeme a pumpujeme. Milhaus se klaní místním padlým. Všichni byli Němci. Konečně na kopci, kde už dlouho čeká Luďka. Dalším krpálem na vojenskou pevnost Haničku spolu s davy turistů. Chladíme se na zajímavé prohlídce v podzemí. Fotíme se u tanku za strašného vedra. Odjíždíme do Neratova. Na rozcestí roztržitý Milhaus zjišťuje, že nechal kytaru opřenou o tank a vrací se pro ni. Obědváme svačinky a sýry. Po cestě se fotíme v barokních pózách u božích muk a rozhlížíme se z krásné louky. V Neratově hraje Milhaus Maria Stock, ale nikdo ho moc neposlouchá a všichni mizí uvnitř obnoveného kostela s prosklenou střechou, jíž je vidět na blankytné nebe. Odjíždíme po proudu Divoké Orlice. Krásný asfalt. V Bartošovicích navštěvujeme kostel a jdeme na večeři do hospody. Pak se jedou Milhaus s Elvírou podívat do Polska na zříceninu a společně dohánějí ostatní. Spíme na okraji louky s vyhlídkou zpět na OH. Vaříme nudle s mákem, což moc nedopadlo. Milhaus hraje tklivé písně. Všichni jsou brzo spát, kromě Milhause a Hanky, kteří pod krásným hvězdnatým nebem s padajícími hvězdami kecají přes půlnoc.

Neděle 4.7.

Po písečně kamenité cestě jedeme na Zemskou bránu na Divoké Orlici, kde jdeme postupně všichni do plavek a různě blbneme v Divoké Orlici. Pak krpálem přes Čihák do Petrovic, kde má Milhaus výtlem ze zdejšího nejzbytečnějšího kruhového objezdu. Dáváme si zmrzlinu a pozorujeme lidi, co využívají zdejší nelevné atrakce. Ještě větším krpálem šplháme až na Kladské hranice, kde Milhaus vylézá na louku a mlátí do kytary jak to jen jde. Luďka přesto v transu projíždí kolem a krásným výhledem se tak mohou pokochat jen ostatní. V Mladkově - Vichstadtlu obědváme a čteme “Vzpomínám na Rozinkovou louku”, kousek pod “kostelem s nápadně ošklivou tupou věží”. Pak na Lichkov s odbočkou přímo na rozinkovou louku, kde se toho mnoho nezměnilo. V Králíkách do Chrámu konzumu jménem Penny Market, jenž má jako jediný otevřeno. Pak přes náměstí s milou maloměstskou atmosférou směrem na Štíty. Máme radost, jak nám to krásně sviští. Provokatér Milhaus objíždí kruhové objezd v opačném směru. V Mlýnickém Dvoře jsme zachráněni starým pánem, bez jehož pomoci bychom jeli bůhvíkam do hor. Ve Štítech kupujeme mléko z automatu a Petr se jede podívat na Valentův akrobatický areál. My ostatní sedíme kousek od místních houmlesů na náměstí, kocháme se rokokovým náměstím a Milhaus naposledy čte Kocourka. Pak do kopce směrem na Jedlí stále krásnější krajinou. V Jedlí obchvat kolem JZD a překrásný západ Slunce u kostela. Unaveni šplháme do kopce a táboříme pod Křížovou horou vedle vysílače. Dlouho do noci vaříme čínu.

Pondělí 5.7.

Ráno je jaksi ospalé, dojídáme zbytky od večera. V Drozdově voláme paralelní výpravě, která ještě nevyrazila, z čehož máme nepokrytou radost (a taky z toho, že i jim puťák hezky ubíhá). Padáme šíleným krpálem až na idylickou Drozdovskou pilu. Pak jedeme pohodovou silničkou až do Hoštejna a máme dost sil na drbání přímo za jízdy. V Hoštejně Elvíra záhy vyráží svým oblíbeným směrem, my ostatní na něj chvíli čekáme na mostě, kde Milhaus zabíjí čas mlácením kytary. Záhy nám dochází marnost tohoto počínání a jdeme se pokochat výhledem od železničního památníku za vedra a dusna. Elvíru pak nacházíme před zdejší hospodou socialistického stylu, kde si dáváme kofolu a dobíráme vodu. Vyrážíme proti toku Moravské Sázavy a potom několik km setrvale stoupáme až do Hynčiny. Uprostřed krpálu velíme k obědu před místním kostelem. Byl dobrý, Milhause jen trochu mrzí, že na zdejším hřbitově nenachází žádné německé náhrobky, i když je jasné, že vesnice dřív k Hřebečovsku patřila.

Stoupáme dál do Křižanova, v nejvyšším bodě cesty obdivujeme propracovaná boží muka na soukromém pozemu, zpracovaná ve zdejším regionálním stylu. Následuje příjemná jízda, z kopce do kopce, jak na houpačce přes Maletín až do Svojanova. Stoupáme k větrným elektrárnám, kudy míříme do Karlína. Před místní kapličkou se stylovými dveřmi zastavujeme, jíme a Milhaus zpívá a vypráví o Aničce Glaser, která se tu narodila a předčasně zemřela z nenaplněné lásky. Pak přes pětatřicítku do Žipotína, kde obdivujeme idylickou atmosféru a opravenou kapličku. Další cesta je nejasná, Milhaus se doptává rekreantů a míříme přes les a krásná luka do Bohdalova, kde nás překvapuje značně neobvyklá požární zbrojnice s věžičkou na věžičce. Následující sjezd je zatím nejhezčí, jak se shodujeme. Má však bohužel nepříjemnou dohru se psem, který působí dojmem, jakoby nás chtěl pokousat. Pak dál směrem k Vranové, po cestě se Elvíra pouští do Milhause, zkaženou náladu z toho mají asi oba.

Definitivně se rozhodujeme, že zítra míříme do Zábřehu, a proto odbočujeme směrem na Mohelnici. V serpentinách nad obcí žíznivý Elvíra k notnému pobavení ostatních vypíjí do dna Limonádu, kdysi zde kýmsi zanechanou. Na vrcholu kopce nacházíme hřbitov, na kterém velmi oceňujeme jeho sprchu. Proto chvíli debatujeme o důkladnosti očisty, kterou tu podstoupíme. Zároveň hledáme v mapě místo na přespání. Nakonec volíme louku na kopci nalevo od cesty, po cestě k ní bereme vodu a ztrácíme se, na což jsme upozorňování domorodcem. Louka je skvělá, s krásnou borovicí, jen tu není kde postavit plachtu, proto využíváme blízký les. Zároveň se pouštíme do vaření luštěninové polévky, moc nám chutná. Milhaus k tomu hraje na kytaru.Tušíme, že přijde déšť, je jen otázkou, kdy.

Úterý 6.7.

Milhaus se jako obvykle budí někdy po čtvrté a po rozlepení očí pohlédne na oblohu. Bude pršet. Zálibně pohlédne k lesu, kde se modrá postavená plachta a spí dál. Okamžik 0 nastává někdy kolem půl osmé, kdy nás kapky deště probouzejí. Stěhujeme se pod plachtu a vaříme výbornou ranní kaši (jak jinak začít den?). Přichází za námi Elvíra a společně si pochutnáváme. Pak bouráme a jedeme dál. Dole ve vesnici dobíráme vodu na stejném místě, jako včera. Podivným terénem míříme na Mohelnici (nahoru-dolů). Cestou nás zdraví podmračený Bouzov, kdesi daleko na jihu. Bude znova pršet, říkáme si.

Před Vyšehorkami zastavujeme, přemýšlíme, kudy dál a voláme Royovi, který, jak jinak, pracuje v Kamenici. Ve Vyšehorkých obdivujeme právě opravovaný kostel s šindelovou střechou. V další vesnici dochází k lámání chleba. Milhaus silou své osobnosti nadchne většinu výpravy pro cestu přes kopce i za deště, jen Elvíra volí cestu přes Mohelnici po rovině. Jedeme višňovou alejí a paseme se na tom málu, co tu zůstalo. Pak Řepovou, přes nápisy na silnici oslavující novomanžele a seniory. Deštík přečkáváme v luxusní čekárně, svačíme, zpíváme. Serpentinami nahoru, až k hospodě, kterou navštěvoval Kocourek, i když neměl čím zaplatit. Schyluje se k dešti, ale je tu krásně. Hanka píchá o trn. V dešti opravujeme, málem nadvakrát, nebýt Petrovy pozornosti. Nějak nám to ani nevadí. Luďka mezitím kecá s řemeslníky a pokračuje v pasení se.

Elvíra je už v Zábřehu. Ještě pár kopečků a jsme tam taky. Na nádraží se sochou českého eskymáckého náčelníka. A Elvírou. Jedem do města, hladoví jak vlci. Na náměstí je zamluveno, ale pan číšník je laskavý a doporučuje konkurenci. Jedem zpátky, až do Podzámecké. Je tu fajně, přístupovou cestu jsme skoro ucpali koly. Nikomu to ostatně nevadí, venku leje, jak z konve. Když končí, jedem na vlak. Loučení je blízko, už je tu nástupiště. Milhaus naposledy zpívá o tom, jak pomalu a klidně tečou řeky do moří. Ajajaj! Postarší trempík opodál tleská. Díky. Luďka nastupuje do vlaku, mává, Milhaus testuje svou akceleraci a náhle jsme tu sami. Pak jede i náš. Už zase leje. I v Třebový, kde M. vystupuje. Budete mi chybět, budete mi scházet, říká si M. a šlape do konce. Howgh.

A na závěr: Všechny dosavadní trasy si můžete prohlédnout zde:

Elvírovy fotky z Veliklonočního setkání na KOSENCE

Fri, 09 Apr 2010 11:06:15 +0200

Elvírovy fotky z Veliklonočního setkání na KOSENCE

Výhánění oveček - Vyháňaní oven

Thu, 08 Apr 2010 20:22:00 +0200

Kdy a kde: 23. - 25. dubna u Zrníků na Pasekách u Pozděchova

Oveny i kozeny s jejich pastevci odedávna vytvářeli valašskou krajinu a byli její součástí. I vy budete mít příležitost se na tom podílet. Na noc si můžete ustlat v dřevěnici, stanu či na seníku. K jídlu dostanete tradičně chutnou bezmasou stravu.

Napiš proto Slávkovi a Kačce ještě dnes na zrnikovi@post.cz!

Zpívací Maraton

Mon, 08 Feb 2010 13:41:00 +0100

Další ročník 42 hodin hraní a zpěvu písní všeho druhu. Kdo vydrží může pět celou dobu, kdo nikoliv, může si i zdřímnout … A kdo není nadán, může přijet jen tak poslouchat, či pomoci do kuchyně …

Letos začneme zpívat v pátek 5.3. úderem 20. hodiny. Společná cesta z vlakového nádraží do místní skautské klubovny je naplánována po příjezdu vlaků ze všech směrů, které mají přijet do 19:06 krom OS. Cena za ubytování + jídlo od SO snídaně: 220,- Kč. Dovezené pochutiny jsou vítány, ale pozor na výběr - např. oříšky na hlasivkách škrábou … ;-)

Přihlášky sbírá a všechno to tradičně organizuje Roy (junak@centrum.cz)

A je (bude) to aneb Veliklonoce

Sun, 07 Feb 2010 22:15:00 +0100

A je (bude) to!

“A co bude Mate?”
“No, jaro, louky ptáčci, kamarádi….to víš Pate.”
“A co my tam budeme jako dělat Mate?”
“No to co umíme nejlíp Pate.”
“A třeba to naučíme i ostatní!”

Jako obvykle se setkáme na Velikonoční Kosence (tentokrát v termínu 2. až 5. dubna), těšit se můžete na pestrý program, jarní louky a práci na nich, dobré jídlo, staré i nové kamarády a na Pata a Mata…..!

Hlašte se u Terky na e-mailu zemlikovat@centrum.cz.

ES499.oo12 a "Modrá armáda jede s Občanským fórem!"

Wed, 18 Nov 2009 12:57:19 +0100

ES499.oo12 a "Modrá armáda jede s Občanským fórem!":

Když se ke konci roku 1989 hroutila totalita, byl u toho i náš stálý dopisovatel Elvíra. Vydejme se tedy o 20 let zpátky, kdy i “modrá armáda” demonstrovala. Po svém…

A z Valašských koz ještě jednou - nedalo mi to a vytvořil jsem...

Tue, 10 Nov 2009 21:05:00 +0100

A z Valašských koz ještě jednou - nedalo mi to a vytvořil jsem krátké video na hudbu Briana Ena. Příjemné vzpomínání přeju.

…a do třetice všeho dobrého fotky z Valašských koz od...

Sat, 07 Nov 2009 00:42:42 +0100

…a do třetice všeho dobrého fotky z Valašských koz od Elvíry

"Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, přijď k nám do chlívečku, nadoj do díže, postav kozu ke zdi,..."

Sat, 07 Nov 2009 00:37:00 +0100

“

Když máš srdce zjihlé, když máš potíže,
přijď k nám do chlívečku, nadoj do díže,
postav kozu ke zdi, chyť ji za struky,
mléko krásné stříká, jde to od ruky.

Dojení, dojení, je podobný kojení,
dojení, dojení je lék.
Dojení, dojení, promění tvé vidění,
dojení, dojení, mek mek.

”

- Text: dívčí skupina na akci Valašské kozy 09

Fotky z Valašských koz 09 od Roye

Sat, 07 Nov 2009 00:32:30 +0100

Fotky z Valašských koz 09 od Roye

Fotky z Valašských koz 09 od Blažy

Sat, 07 Nov 2009 00:30:10 +0100

Fotky z Valašských koz 09 od Blažy

"A co se týče vaření, obvykle se dělají služby, složené z účastníků. A speciálně vzhledem k..."

Fri, 23 Oct 2009 17:26:29 +0200

“A co se týče vaření, obvykle se dělají služby, složené z účastníků. A speciálně vzhledem k Ježibabčině kuchyni si myslím, že průměr kvality účastníky připravovaných jídel by vysoce pozvedl úroveň, která tam takhle panovala.”

- Toni o Svízelím vaření / Brontík září 2002

Trio Bioodpad v akci. Jedna z fotek Baobabího alba - pozornému...

Tue, 06 Oct 2009 23:26:39 +0200

Trio Bioodpad v akci. Jedna z fotek Baobabího alba - pozornému oku neujde, že Svízel se tu vyskytuje ještě několikrát.

Alikvóty - Hrdelní zpěv

Sat, 03 Oct 2009 18:45:00 +0200

Alikvóty - Hrdelní zpěv:

Drobečky z Dortu, aneb slíbené odkazy na různé alikvotní a hrdelní zdroje informací a zážitků. Zatím toho moc pod stůl nespadlo, ale ještě jsme nedojedli.